7. Jak to tu chodí a konečně ty vraždy
Jak to tu chodí a konečně ty vraždy.
Všichni víme, že Řím založila dvojčata odkojená vlčicí. A že narozdíl od našeho "vidím město veliké" se dvojčata rozhodla pro poněkud razantnější řešení. Jedno zabilo druhé a to první pak dík smrti bratrově dalo základ městu nesmrtelnému.
Z Romula a Réma tak zbyl jen Romulus. A už to jelo. Kdyby tenkrát byly pořádné úřady, museli by oběma bratrům do jejich rodných listů zapsat: matka - jméno: Rhea Silvia, povolání: posvátná panna, otec - jméno: Mars, povolání:bůh války.
Tenkrát se žilo úplně jinak.
🙃
Nuže maminka vestálka. Neboli členka onehdá zapsaného spolku panen. Které střežily svými modlitbami oheň a město Řím. Jak se jim to povedlo, když Řím založil až potomek jedné z nich, to je mi opravdovou záhadou.
Tatínek bůh Mars. Dodnes se prý na jeho památku prodávají čokoládové tyčinky, které jsou stejně velké jako jeho...zub.
Zlí jazykové na wikipedii tvrdí, že to žádný bůh nebyl. Nýbrž strýc, který chudinku vestálku znásilnil. Ale já tomu nevěřím. To se přece nedělá. K něčemu tak nepřístojnému zde nikdy nemohlo dojít.
A přece došlo. Hned v následující kapitole.